"Odolám všemu, kromě pokušení..." (Oscar Wilde)

Ale už...

19. června 2013 v 15:27 | Ada |  Všehochuť
Ten pocit, když se vrátíte z oblasti, kde je většinu času pětatřicet ve stínu, a zjistíte, že doma je jen o stupeň míň! První pomoc? Zde:

 

Tenhle blog není mrtvý

25. července 2012 v 2:38 | Ada |  Schovávám se
Jen je zkrátka jinde.:) A vy to víte.


Odpočítávání

9. května 2011 v 8:33 | Ada |  Pod kůží
Tři... dva... jedna... Ok, tak jinak: už jen PĚT dní zbývá do spuštění nového projektu. Myslím, že už je skoro důvod to oslavit, ale nepředbíhejme.
Je nádherné vědět, že věci, které mají fungovat, stále fungují... Navzdory všem Loktařčiným intrikánským snahám je všechno přesně tak, jak má být, a já opět děkuji všem spojencům, skrytým i zjevným.:)
A vůbec! Užvejte si tohle nádherné jaro a pamatujte - dobrá nálada nás nic nestojí, ale nasere tolik lidí, že stojí za to si ji udržet!
 


Netřeba komentáře...

10. března 2011 v 16:18 |  Všehochuť
Existují věci, které je třeba vidět, abychom uvěřili... :D Tahle k nim bezesporu patří. Díky bohu za stupidní humor. Neboť co jiného by nám pomáhalo přežít, že?

Šťastný Nový rok všem!

31. prosince 2010 v 10:54 | Ada |  Čmárání a fotky
Nestíhááám...
Zkusme letos nebýt jako křečci v kolečku a užívejme si každou vteřinu svého bytí. Protože víte...
ono je to docela fajn!:D

Něco optimismu

15. května 2010 v 19:24 | ... |  Pod kůží

Dokonalé...

8. prosince 2009 v 11:45 | Ada |  Divadelní skrýš

Song pro dnešní den

15. dubna 2009 v 13:48 | Ada |  Všehochuť
Pořád nahlížím. Trochu předstírám, že jsem tady. Nakonec, z baobabu je to sem jenom kousek, neřku-li kousíček.
Tak jo, já sem něco maličkého položím, než zase uteču zpátky, chcete? Co třeba tenhle song?

A takové to tady bylo hezké...

5. listopadu 2007 v 17:15 |  Schovávám se
Jak to vypadá, poruchovost systému blog.cz dostoupila vrcholu. Na rovinu, líbilo se mi tu. našla jsem tu spoustu lidí, s nimiž se kamarádím a kteří mě moc naučili.
Nicméně...už mám (a vy jistě také) plné zuby nejrůznějších výpadků, nemožnosti podhoubí blogu byť jen otevřít, mizení komentářů, či rovnou celých článků...No, ale protože nechci jen remcat, či Vás dokonce připravovat o pravidelný přísun čtiva, tumáte ukazatel k místu, kde mě můžete najít, budete-li chtít. Tudy, prosím...
Jen připodotýkám, že obsah taky-blogu zůstane, kde je. Asi bych ho nedokázala jen tak smáznout. (Vzpomínky. Dva roky vzpomínek...:o)
Zatím se mějte (a vyhřívejte) a já si jdu konečně uvařit čaj.
Hezký večer přeje

Ada


O náhodách (několik ztěží artikulovaných výkřiků)

26. října 2007 v 15:34 | Ada |  Schovávám se
*Náhody neexistují.
*Některé lidi potkáte zcela plánovaně.
*Váš plán to sice nebyl, ale...
*Vy VÍTE, jak to myslím.
*Včera, po milé konverzaci s jedním milým človíčkem, jsem dorazila domů...
*Popadla Zvíře a šla ho za dům na kraj lesa vyvenčit...
*Klepala se zimou...
*A najednou uslyšela:

*Cvrk.

*Vážně!

*A řekla jsem si:

*Blbnu JÁ, nebo příroda?

*A pak se to (cvrk) ozvalo znovu. Pod smrčkem.

*Stála jsem a poslouchala.

*A pak mi došlo, že to třeba není cvrček.

*Ani mobil s vyzváněním ve stylu cvrčka.
*Ale cikáda.

*Zmrzlá cikáda.

*TAMTA cikáda.

*Neboť...

*Řekněme si to na rovinu...

*NÁHODY neexistují.

P.S.: Máte úplnou pravdu. JSEM magor. Ovšem na druhou stranu...kdo dneska ne.:o)

Kam dál