Inspirováno včerejším Ebiným článkem a dávnějším drsným zážitkem...Totiž. Jste - li častějším návštěvníkem tohoto blogu, neuniklo vám, že Ada čas od času přikrmuje rubriku Drabbles for Bosie...Drabbles (ani jiná Adina tvorba) však původně nejsou uspořádány v čisťounkém sešitě, jak by se bylo bývalo slušelo. Ani náhodou. Jsou v krabici. Velké krabici. Čím dál větší...Když ji Ada., ve snaze najít obálku se zbytkem drabbles naposledy otevřela, polil ji studený pot.
Spatřila totiž to, co Eba ve svém článku roztomile nazvala VŠEHOCHUŤ.
Pod zmíněnou obálkou leželo cosi jako literární ekvivalent dršťkové polévky. (Taky nikdy nevíte, odkud pochází onen třaslavý kousek, plavající na hladině...a bojíte se zeptat?)
Ada - se srdcem až v krku - vnořila do "dršťkové polévky" obě ruce a jala se kousky identifikovat. Překvapivě to nebylo až tak těžké...Pravda, některé kousky byly staršího data, ale stále ještě chápala souvislosti. Promíchané příběhy a nepříběhy, obrázky, fotky....ááá - kopie daňového přiznání z loňska - co jen se ho nahledala !:) A - můj bože - fotka z tanečních! Ta, co na ní Ada připomíná divnou kombinaci Bridget Jonesové a účetní z filmu pro pamětníky...Fuj, přátelé. Ale opravdu fuj. Pryč s tím!
Už už se chystala krabici v sebeobraně zavřít, když se TO stalo...Příběhy v prudkém světle přimhouřily oči a začaly příst...Slova vystrčila drápky. A bylo to.
Ada (jako pitomec) hodinu seděla na koberci, fascinovaně listovala a naslouchala jejich šepotu. Jo, vzpomínky...
Nad složkou s "Návratem Krásného prevíta" (pratchettovsky střelenou "pohádkou" o Oscaru Wildeovi) ucítila vůni těžkých viktoriánských cigaret a taky lékořice, kterou jí Filípek žvýkal u ucha, když leželi na koberci a psali...právě spoluautorství této věcičky mu tenkrát vyneslo přezdívku Bosie...
A hele - IDLM ! Temné začátky Adina HP fandovství...Děsivá surfařsko-smrtijedská série o útěcích, schovávačkách a posledním střípku svobodné duše...s podtitulem : Myslíte si, že jsou vaši rodiče nudní? Zapátrejte v jejich minulosti...
"To je blbina...", vyprskne smíchy Ada. Složka se zkratkou na deskách spokojeně zavrní. Když na ni přitisknete ucho, možná zaslechnete příboj. A racky. A...a dost sentimentu!
Nejvíc Adu rozesmál malinkatý lísteček, nalezený na dně. Báseň. Už neví, od koho ji dostala (ale podezírá brášku...) Je drsná. Syrová. Ale dala by se v případě nouze využít, jako životní rada.
Poslouchejte: Když tě život omrzí,
až se stane peklem,
skoč po hlavě do hajzlu
a přikrej se deklem.
Jak prosté...Až bude nejhůř, víte,kde mě hledat. Hezký den! :)
Eba | 
Vystihla jsi to opravdu přesně s tou držkovkou :) Mě tohle přehrabování a třídění čeká o víkendu. Snažím se před stěhování zbavit všech krámů a lejster a výstřižků, abych to netahala do našeho novýho bytu. To samé, chci i po Otíkovi, ale on to prostě nedokáže. Neumí se toho zbavit. neumí se od toho osvobodit. pořád má takový to "co kdyby", to se ještě může hodit...